Předávání klubových triček

Vloženo 24. 6. 2006

Výroba triček nebyla úplně bez problémů a dost se oproti slibu výrobce zpozdila. Naštěstí byla hotová trička dodána necelý týden před termínem, na který byla naplánována „účelová“ akce – slavnostní předávání triček. Už to dokonce vypadalo, že se budou předávat pouze fiktivní trička, ale nakonec vše dobře dopadlo, a tak se hrstka skalních členů mohla těšit na 24.6., na který kdy byl svolán slet. Nutno podotknout, že na sraz mělo přijet více lidí, než nakonec bylo.

 Černý puntík za absenci získali tito hříšníci :

  1. Jelen, který se nakonec rozhodl zúčastnit se místo naší kulturně vzdělávací akce jakési pochybné potápěčské „chlastačky“ (kteroužto sám nakonec nehodnotil příliš vysoce). Na druhou stranu nutno vysoce vyzdvihnout účast Peťky a Tomíka J., kteří Jelenovic rodinu vzorně reprezentovali. Peťka, která měla díky nepřítomnosti chotě volné pole působnosti jej sqěle zastoupila ve všech přichystaných hrách a doprovodných akcích naší sešlosti.
  2. Michal, který dal přednost uspávání důchodců, kteří byli v tu dobu ubytováni v penzionu. Vzhledem k tomu, že Michal má s uspáváním důchodců pramalé zkušenosti, nepodařilo se mu je uspat v rozumném termínu a tím pádem se nedostavil (takže se nedostavila ani kuchařka Evička, která s ním měla dorazit).
  3. Děvčata Hawerlandovic, která sice přislíbila svoji účast a podle vlastních slov měla dokonce už objednán hotel (ten asi objednali při představě stanování na Hajtmarovic zahradě), ale nakonec se na poslední chvíli omluvili. Dnes už si nevzpomínám jaký již uvedli důvod, ale s odstupem času myslím, že Yvonnka se při studiu trasy spíš zalekla problematického úseku Brno – Vyškov – Vyškov – Olomouc – Zábřeh – Olomouc – Zábřeh. Navíc délka trasy předpokládala návštěvu minimálně jedné benzínové stanice a velkou pravděpodobnost střetu s policejní kontrolou, což už bylo příliš (bohužel předchozí komentář bude směšný jen pro znalce Yvonnčiných veselých historek z cest). Yvonku navíc frustrovala představa, že za Olomoucí se vyskytují semafory jen sporadicky a v Zábřeze není dokonce ani jeden (mobilní semafory se nepočítají). Avizovaná neúčast Leušky navíc dost nabourala organizátorům naší akce plány, neboť se tím prudce zvýšilo průměrné množství piv počítané na hlavu a organizátoři užuž začali přemýšlet kam s ním (tj. s pivem).

Sraz byl naplánován na sobotu 24.6. ve 14.00 hodin. Jak to už bývá, samozřejmě ve 14. hodin nebyla u Hajtmarů kromě Pavla H. ani noha. Přestože se sud s pivem chladil ve studánce již od rána, vypadalo to, že se pivo snad nikdy nevychladí. Hošoun totiž vozil sud s pivem předchozí celý den v autě, takže teplota piva v sudu byla jistě hodně přes 30 stupňů.
Jako první po 14. hodině dorazili Krejčíři. To bylo dobře, neboť jsme konečně mohli narazit naše štěně. Ostatní se pak postupně trousili, tak že jsme zhruba do 16. hodiny byli téměř komplet. Ještě se kolem 18. hodiny zajelo na nádraží pro reprezentanty Jelenovic rodiny – Peťulu s Tomíkem, kteří dorazili vlakem a pak už mohlo vypuknout zábavné odpoledne, které je celkem dobře zdokumentováno řadou fotografií.
Největší úspěch zaznamenala zábavná „kladina“, na které se zápasilo. Nutno poznamenat, že největšími bojovníky byli asi Áďa s Tomíkem, kteří se bili jako o život. Moc za nimi nezaostávali ani Tomáš s Katkou – žádný z nich se nechtěl nechat z „kladiny“ shodit.
Slavnostní předání triček je zachyceno na hromadné fotografii, stejně jako nakrojení dortu speciálně připraveného právě pro tuto příležitost.
Podvečerní hry pokračovaly zvedačkami a parašutistickými seskoky děvčat do „hloubky“. Houpáním na Hajtmarovic houpačce byly slavnostní hry zakončeny. Chudák houpačka dosloužila zhoupnutím Pavla Koupila – od té doby se už na ní dospěláci nesmějí houpat.
Naše starost o to, co udělat se zbylým pivem se naštěstí ukázala naprosto lichá, neboť když jsme druhý den ráno chtěli ještě nějaké to pivo (které po noci ve studánce konečně dostalo optimální teplotu) natočit, zjistili jsme, že v sudu zůstala asi tři piva, která okamžitě vzala za své.
Věříme, že další akce dopadnou minimálně stejně tak dobře jako tato.

Hajtmaři


Sorry. Komentování bylo uzavřeno.




Note: This is the end of the usable page. The image(s) below are preloaded for performance only.